Emocionálně inteligentní vůdcovství
Inspirace
pro praxi
Firmy a společnosti, které patří ve svém oboru ke špičce,
se liší od ostatních v tom, že, jsou nejenom dobře řízeny, ale také vedeny.
Rozdíl mezi vedením a řízením je v tom, že zatímco řízení znamená vykonávání
činností, které mají být udělány, vedení je také vytyčení směru, jímž se půjde.
Pokud v organizaci jsou manageři oceňováni pouze za řízení, je budoucnost
firmy ohrožena. Inspirativní vůdcovství má své místo nejenom ve vrcholovém
vedení, ale i v každodenním životě a na všech úrovních, posunuje organizace
vpřed a vede k vyšší konkurenceschopnosti. Lidé zde pracují s větším nasazením,
mívají méně konfliktů, rychleji dosahují cílů a jsou lépe připraveni na změny.
Vrozený dar vůdcovství je vzácný. Nabízí
se otázka, zda se mu jde naučit. Zastáváme názor, že schopnost (umění) vést
lidi (vůdcovský potenciál) lze rozvinout a pěstovat i u těch, kdo se jako
vůdci nenarodili. Protože následovnictví si nelze vymoci a inspiraci nikomu
vnutit, je vůdcovství více než kterákoliv jiná mezilidská dovednost, spojeno s
osobními kvalitami, Aby mohli vést jiné, musí mít vůdci vládu především nad
sebou samými. Aby je ostatní mohli respektovat, musí mít respekt pro druhé.
Pro rozvoj schopností vést lidi (vůdcovského
potenciálu) se nabízí dlouhodobý program "Emocionálně inteligentní vůdcovství", který ve vás čtyřech
modulech provede úskalími této křehké dovednosti. Scénář programu vychází z
poznatků v současné době patrně nejvlivnějšího a nejvíce respektovaného
přístupu k rozvoji vůdcovských schopností, koncepce emocionální inteligence,
EQ, a jejích základních složek.
Program vychází z pojetí tzv.
postheroického leadershipu neboli vůdcovství všedního dne. Jeho cílem není
"produkovat" jedince, kteří změní dějiny. Chceme připravovat a
kultivovat umění v pravou chvíli a na pravém místě správně se rozhodnout, vzít
na sebe odpovědnost a strhnout lidi k tomu udělat, co je třeba.
Složka EQ |
Definice |
Znalost sebe sama |
Emocionální sebepoznání: Schopnost
rozpoznat a porozumět svým náladám, emocím, pohnutkám a jejich dopadům na
druhé. Realistické sebehodnocení: Schopnost
brát v úvahu své schopnosti a meze. Sebedůvěra: Silné a pozitivní vědomí vlastní hodnoty. |
Sebekontrola a sebeřízení |
Sebeovládání: Schopnost mít pod kontrolou nebo umění
přesměrovat nekonstruktivní popudy nebo rozlady. Zásadovost: Dokázat zvládat sebe sama, své povinnosti a
závazky. Přizpůsobivost: Umění adaptovat se
změněnou situaci a překonávat překážky. Orientace na výkon: Touha dosahovat vynikajících výsledků. Iniciativnost: Připravenost chopit se příležitosti. |
Společenské vědomí |
Empatie:
Schopnost porozumět emocionálním stavům druhých, pochopit jejich úhel
pohledu a aktivně brát v úvahu jejich legitimní zájmy. Organizační povědomí: Umění
orientovat se v organizačním dění, budovat si struktury podpory a vlivu,
nenechat se "semlít" politikařením. Orientace na službu: Uvědomění si potřeb a
zájmů zákazníků a schopnost uspokojit je. |
Mezilidské a sociální dovednosti |
Vizionářské vůdcovství: Talent
postavit se do čela a inspirovat druhé přitažlivou vizí. Rozvíjet druhé: Umění rozvíjet a udržet
si schopné a talentované lidi. Komunikace: Dokázat naslouchat stejně jako vysílat jasná,
přesvědčivá a vyvážená sdělení, domluvit se s lidmi. Katalyzovat změny: Přicházet s novými
nápady a iniciativami a vést lidi novými směry. Zvládání konfliktů: Umění vyrovnávat se
řešit nesouhlas a dospívat k vzájemně výhodným řešením. Posilovat vztahy: Schopnost kultivovat,
rozvíjet a posilovat síť svých vztahů a vazeb. Spolupráce a týmová práce: Způsobilost
pracovat v týmu posilovat ducha spolupráce. |